Datlovník pravý, obecný či palma datlová je označení pro jeden a tentýž strom, který se pěstuje především pro své sladké a velmi chutné plody datle, s nimiž se setkáváme zejména v období Vánoc. Není to přímo záměr, spíše náhoda, že tyto plody dozrávají právě v období podzimu až zimy, takže pro nás zůstávají symbolem nadcházejících svátečních dnů.
Jedná se o plodinu známou již od pradávna – nalezneme ji již v mezopotamských archivech či v Bibli, také podle archeologických výzkumů můžeme předpokládat záměr v pěstování tohoto stromu již v mladší době kamenné. Původní výskyt se předpokládá v místech pouštních oáz Severní Afriky, v okolí Perského zálivu či v Mezopotámii. Dnes je hojně pěstován v Severní Africe, na Blízkém a Středním východě, v Číně či třeba v USA.
Domácí asi půlmetru vysokou palmu můžeme vypěstovat také v našich podmínkách. Stačí nám k tomu semínko plodu, správná teplota a vlhkost. Pro takové pěstování je ale třeba mít dostatek trpělivosti. Začněme namočením semen do vlažné vody po dobu dvou až tří dnů, následně je zasejeme do lehkého substrátu, který udržujeme stále mírně vlhký. Při teplotě kolem 30 °C pak semena začnou pomalu klíčit, když dosáhnou 10 cm, je třeba je přesadit do větší (a konečné) nádoby, z níž nám při minimálních nákladech za čas vyroste krásná rostlina.
Využití stromu je jasné – pěstuje se především pro své plody. Ty jsou tmavě hnědé, oválné a obsahují až 70 % sacharidů. Jsou také významným zdrojem draslíku, chlóru, železa a vitamínů B. V čerstvém stavu obsahují také hodně vitamínu C, ale sušením o něj přijdou. A právě tento proces je při jejich distribuci nejoblíbenější, vždyť datle sušené jsou mnohem odolnější než ty čerstvé.
Datle jsou skvělým zdrojem okamžité energie. Pro tuto vlastnost bývají často označovány jako přírodní palivo – ze všech druhů ovoce je to právě tento plod, který má vůbec nejvyšší energetickou hodnotu. Hodí se tak pro sportovce před, při i po výkonu či pro doplnění energie před jakoukoli jinou fyzickou aktivitou.